Participativní identifikace klíčových projektů
Participativní nástroje plánování umožňují efektivně zhodnotit silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby určitého tématu (možnosti trávení volného času ve městě/obci, bezpečnost a prevence kriminality apod.) z pohledu cílových skupin nebo stanovit, které projekty jsou z pohledu obyvatel města/obce prioritní a proč (a to nikoliv pouze “dotazníkovým” výběrem z možností, ale včetně kvalitativního zdůvodnění a zhodnocení pro a proti zvažovaných projektů).
Participativní upřesnění zadání konkrétního projektu
Participativními metodami (diskuzními stoly, plánovacími stany apod.) lze získat množství konkrétních uživatelských podnětů a požadavků, které významně přispějí ke kvalitě zadání, a pomohou předejít tomu, že bude v dobré víře realizováno něco, “co vlastně skoro nikdo nechtěl”. Hojně se tohoto typu participace využívá při revitalizaci veřejných prostranství, ale lze velmi dobře využít i při přípravě územních plánů a studií nebo strategických dokumentů města/obce.
Participativní vstup do “rozjetého” projektu
Z různých důvodů nemusí být možné/reálné zapojení veřejnosti do zadání ve výše uvedeném rozsahu. Například projekt výstavby bytových domů má řadu omezení, které vyplývají z územního plánu a požadavků na rentabilitu investičního záměru. Veřejnost však může svými podněty ovlivnit podobu veřejných prostranství, skladbu nabízených služeb v objektech, případně z části výšku a charakter objektů. Tento scénář ale může být uplatněn také v případě revitalizace veřejných prostranství, pokud zde není s ohledem na technické limity nebo památkovou ochranu tolik prostoru pro uživatelskou invenci.
Zpětná vazba ke konceptu/variantám řešení
Je velmi důležité, aby měli lidé zapojení do přípravy projektu ve výše uvedených fázích možnost ovlivnit svými podněty podobu vlastního návrhu - ať již se jedná o zpětnou vazbu k rozpracovanému návrhu, nebo několika různým variantám, kdy zhodnocení pro a proti jednotlivých variant pomůže zadavateli zvolit nejvhodnější variantu k finálnímu dopracování, případně vytvořit variantu další, čerpající z pozitiv všech dříve zpracovaných variant. Klíčové je účastníkům participace na začátku jasně sdělit, co ne/lze na návrhu/návrzích měnit.
Připomínkování dokončeného návrhu
V některých případech je možnost připomínkování návrhu veřejností stanovena zákonem (např. územní plány). Doporučujeme však dát občanům tuto možnost i u projektů, kde to není právně vyžadováno. Klíčová je především vhodně zvolená, uživatelsky přívětivá forma připomínkování. Protože nelze vyhovět všem připomínkám, je klíčové jasně a srozumitelně stanovit přípustný rozsah připomínkování (co je a co není možné ještě upravit/změnit).